Kazítka - Kurvítka - Zlobítka

Každý z nás jistě alespoň jednou slyšel pojem "kurvítko" či "kazítko" apod. Většinou se s tímto slovem setkáváme u elektro spotřebičů. Slýchávám mnoho názorů na otázku co to slovo vlastně vůbec znamená. Veřejnost si v převážné většině totiž myslí, že pod pojmem kazítka se skrývá daná součástka, která odpočítává čas, či nějaký cyklus. Po té spotřebič vypne a spotřebitel s tímto nastavením vlastně nemůže vůbec nic dělat. Jenže pravda je vlastně někde úplně jinde. A pokud zjistíme pravdu, zjistíme také to, že v některých případech můžeme kazítko vypnout..

Nebudu složitě popisovat historii, vznik slova apod. Zaměřme se raději na to, co pojem kazítko ve skutečnosti opravdu znamená, zda-li jsme schopni ho v zařízení vypnout, či nějakým způsobem předejít náhlému poškození našeho spotřebiče. Ve spotřebičích kazítka opravdu jsou a fungují. Lezou nám na nervy a stojí nás peníze. Jenže v některých případech si za to můžeme sami. Kazítko v drtivé většině případů není součástka, která by odpočítávala nějaký cyklus a pak by z ničeho nic spotřebič vypnula, nebo nějakým způsobem omezila. Většinou se jedná o set, složení špatných či poddimenzovaných součástek. 

Televize


V televizích je kazítek dokonce několik. Z pohledu elektrotechniky je to vysloveně časovaná bomba. Dnes se v drtivé většině případů používají úsporné LED televize. Samotnou televizi tedy podsvicuje sada LED čipů. Respektive v televizi svítí několik LEDek. V TV je po rozebrání ukrytá plechová vana na jejímž dně je nalepených několik LED pásků. Na čipech je nalepená optika.


Novější způsob podsvícení LED TV je ze strany čirého plastu. Jde o stejný způsob, jakým je podsvícený LED obrazovka u laptopu. Nebavím se však o různých typech a možnostech podsvícení, ale právě o použitých LED diodách. Ty se totiž hřejí. A protože v některých modelech jsou diody špatně chlazeny, jednoduše se přepálí. Stačí aby jeden čip vyhořel a řídící jednotka už do celého podsvícení nepustí napájení, tudíž nevidíme obraz - LED jsou zhasnuté. Velmi snadná indikace této závady je, že slyšíte pouze zvuk - nevidíte obraz. Oprava je celkem snadná, samotný čip lze odpájet a nahradit ho novým. Problém je však v tom, že všechny diody v TV jsou stejně staré a stejně vyhřáté. Opravíte problém v jednom čipu, za velmi krátkou dobu se objeví stejný problém u jiného čipu. Nejlepší opravou je vyměnit kompletně celé podsvícení za nové.

Dalším kazítkem v TV jsou desky plošných spojů. U některých TV je špatně navrhnutý napájecí zdroj, součástky jsou poddimenzované, přehřívají se apod. Konstrukcí výrobce ovlivnil životnost. Výrobci musí být známo, že je deska špatně vyrobená a že je její životnost omezená na krátkou dobu. Z pravidla +- 2roky.

U plošných spojů zůstaneme. Jedná se totiž o hlavní řídící desku. Zde se stejným způsobem může přehřívat hlavní grafický čip. Po přehřátí se televize nemusí už vůbec spustit. Další součástka bez které se TV vlastně ani nespustí, protože je v ní uložen hlavní zdrojový kód (firmware).



Tyto součástky jsou (amatérsky řečeno) paměťovými bloky. Mají různou kapacitu, řádově v MB. Součástka se někdy poškodí a není schopná udržet svůj zdrojový kód. TV pak může zlobit, žije si vlastním životem, nebo nelze vůbec spustit. Výměna je jednoduchá a oprava rozhodně rentabilní.

Všechny tyto součástky, základní desky a podsvícení mají svou životnost. Pokud budou lépe navržené, televize nás pak může přežít. Ale kdo by pak kupoval nové televize, že? Je tu však pomyslné tlačítko jak tyto kazítka vypnout. Podsvícení Vaší LED televize snížit. Pokud snížíme svítivost LEDek (v nastavení "podsvícení") alespoň na 60-70% můžeme problém buď úplně odstranit, nebo minimálně oddálit o několik let. U špatně navrženého zdroje je to malinko složitější, tam je spíš vhodné doporučit nepoužívat TV jako kulisu. Respektive zapínat a vypínat TV jen v případě, že je na ní aktivně díváno. Bohužel je typů a druhů televizí tak rozsáhlé, že je z mého pohledu neuskutečnitelné vystavit seznam, který by nesl každý typ a jeho vady.

Počítač stolní i přenosný

Ať už jde o běžný laptop či stolní počítač, oba druhy jsou stroje. Mají v sobě mechanické části a jednu hlavní součástku (někdy i více) které se přehřívají. Jedná se o procesor (CPU) a grafický procesor (GPU). Tyto součástky (podle typu) mají destruktivní teplotu 100°C, někdy i 80°C a některé i 120°C či více. Problém je v tom, že aby počítač fungoval správně, je potřeba součástku chladit. A to buď pasivně (pouze hliníkovým chladičem), aktivně (chladič s ventilátorem) či vodou (speciálně přizpůsobené chlazení pro počítače), nebo dokonce olejem (ponořením do nádrže se speciálním olejem - veřejným průkopníkem je společnost WEDOS, ale chlazení olejem u počítačů koketovalo mnohem dříve několik kutilů). Aby odvod tepla byl "dokonalý" používá se mezi procesor a měďěnou chladící desku pasta - teplovodivá pasta. A tady je ten problém...


Teplovodivá pasta má za normálních okolností konzistenci zubní pasty. Ale protože není věčná časem se vlivem působení tepla "vysušuje" a tvrdne. Tím ztrácí svou vlastnost převádět teplo a je spíš přítěží. Procesor se začne přehřívat, otáčky ventilátoru vzrostou na maximum a systém je po čase nestabilní. Bohužel nikdo zákazníkům při koupi nového počítače neříká "dejte ho za rok někam na výměnu pasty". A tak uživatelé vlastně ani nevědí, že je něco takového třeba a stroj prostě používají. Ale je to podobné jako s osobním vozidlem. Jakmile zanedbáme pravidelnou údržbu (výměna oleje apod) vozidlo jednoho krásného dne prostě dojezdí. V počítači je však více oblastí, než jen pasta které je dobré jednou za čas zkontrolovat, dotáhnout šroubky, promazat panty apod. Bohužel se tyto praktiky opomíjejí. V mém servisu mám několik pravidelných zákazníků, kteří se svými laptopy dochází na pravidelné kontroly. Jejich přenosné počítače jsou více jak 8let staré a stále bezvadně fungují. 

Pračka

Zdá se to možná úsměvné, ale doba valch a ždímaček je pryč. Pračka dnes není jen buden, motor, programátor a řemen. Dnes mají i pračky své základní desky - řídicí jednotky. Obzvláště ty, které se nastavují skrze mobilní telefon, WiFi apod. I v obyčejné pračce nalezneme již zmíněnou základní desku. A i ty právě velmi často odcházejí, respektive součástky umístěné na této desce. Bohužel v tomto případě není možné naší činností nějakým způsobem ovlivnit vadu základní desky. Naštěstí tyto základní desky nejsou extrémně poruchové a tak je i šance, že narazíte na "dobrý kus".

Shrnutí

Pokud bych měl celé toto odvětví shrnout, tak na kazítka můžeme narazit kdekoliv. Jde o špatně navrženou elektroniku v zařízeních které používáme. Mohou to být i konkrétní součástky, které nejsou stavěné na "tlak" kterým jsou vystavovány vlivem špatného navržení základní desky. Někdy nemáme možnost tomu zabránit. Naštěstí je tu pak servis. Pokud zvolíme dobrý servis, poškozenou součástku ne jen vymění, ale navrhne i správnou, která tlak unese, případně alespoň několikrát oddálí problém. Pokud nesoupeříte s lidmi ve svém okolí kdo má co lepší a záleží Vám na tom, aby Vám daná věc opravdu dobře sloužila, uvědomte si prosím, že každé zařízení potřebuje alespoň občas nějakou údržbu. Stejně jako stroje ve výrobních halách či Vaše vozidlo před domem, tak i Váš počítač či pračka potřebuje občas zkontrolovat a odstranit závady, které na nich zanechal čas.



Komentáře

  1. To je hrozný, jak má všechno už předem stanovenou životnost. My máme v práci několik firemních aut a každou chvíli s nimi jezdíme do servisu . Čím víc má člověk aut, tím víc má starostí. Naši obchodní zástupci se bez aut ale bohužel neobejdou a hlavně by u nás tu práci bez firemního auta nikdo nedělal.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Váš příspěvek bude schválen pouze v případě, že neobsahuje odkaz na externí web.